#
#
#
#
#
#
#
#
#
#
#
#
#
#
#
#
#
#
#

Navigace

Obsah

Blízké okolí

V okolí se nachází několik zajímavých míst a památek, které si jistě zaslouží zmínku na našich stránkách.
 

  • Dvůr Rohy 
    Zajímavostí je dvůr ležící 7 km od Kralovic při silnici do obce Bohy. Dvůr s ovčínem a rybníkem náležející k hradu Krašovu byl založen na poč. 16. stol. Kolovraty. Od r. 1678 byl v majetku plaského kláštera, který kolem r. 1725 staví dvůr nový, sestávající z obdélné obytné budovy s mansardovou střechou, sýpek a barokní kamenné stodoly na západní straně dvora nesoucí tesané portály se znaky plaského kláštera z roku 1735.

 

  • Zřícenina hradu Krašova
    V lesích nad malebným údolím Berounky 8 km od Kralovic se na ostrohu zvedá zřícenina hradu Krašova, jednoho z nejstarších gotických hradů v Čechách. Hrad Krašov byl postaven pro ochranu staré obchodní a vojenské cesty, vedoucí podél řeky Mže (dnes Berounky). Původní hradiště zde bylo vybudováno pravděpodobně již v 9. století, tedy za vlády českého knížete Břetislava. První písemná zmínka o hradu je z roku 1232. Hrad nechal postavit Jetřich Hroznata z významného západočeského rodu Hroznatovců, který je snad také zakladatelem rodu pánů z Krašova. Ti hrad vlastnili až do pol. 14. století. Po nich přešel do vlastnictví Kolovratů. Po husitských válkách se zde střídá několik majitelů, jako páni z Landštejna, Hrobčičtí z Hrobčic a po pohnutých letech třicetileté války jej nakonec získávají Miseroniové. Císařský písař rytíř Miseroni z Lisonu byl velice krutý majitel se špatnou pověstí a krátce po jeho úmrtí se jeho manželka rozhodla roku 1678 panství prodat cisterciáckému klášteru v Plasích. Ten zde zřizuje letní sídlo mnichů. V roce 1785 po zrušení kláštera patentem císaře Josefa II. převzal hrad Královský Náboženský fond, který rozprodával části hradu okolním sedlákům jako stavební kámen a tak již v roce 1800 byl Krašov jen pouhou hromadou trosek. Hrad pustl až do roku 1826, kdy plaské panství kupuje císařský kancléř kníže Klement Lothar Metternich - Winneburg. Ten devastaci Krašova dokončuje. Zřícenina hradu byla částečně zakonzervována a dostavěna ve 20. století Spolkem pro záchranu hradu Krašova, který svoji činnost obnovil po delší odmlce v r. 1990.    

      Pověst "Jak Krašov ke svému jménu přišel" si můžete přečíst zde.
  

  • Podkrašovský mlýn, Vlkovský mlýn, mlýn U Nováků
    Mlýn se nachází mezi lestnatými stráněmi nedaleko Třimanských skal. Při cestě ke mlýnu stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého. Dějiny mlýna jsou úzce spojeny s historií hradu Krašova. Mlýn byl často prodáván jako součást krašovského panství a často měnil majitele. V roce 1698 byl plaským klášterem tento mlýn obnoven a jako vzácný unikát postaven z potvorovského červeného pískovce. V té době se jednalo o největší vodní mlýn v západních Čechách. Že měla tato monutná stavba mlýna o pěti mlýnských složeních, mimořádný význam, dokazuje na mlýnici umístěný štukový znak s papežskou mitrou a dvěma přeloženými klíči. Tento znak nechal zasadit plaský opat Ondřej Trojer, k poctě panujícího papežského rodu, který se přičinil o založení a uvedení cisterciátského řádu do Plas. Na mlýnici jsou zachovány vodoznaky velkých povodní, kterým musel mlýn za dobu své existence čelit. Až vodoznak povodně 13. srpna 2002 nebylo kam zaznamenat, neboť voda řeky dosahovala až na střechu mlýnice. Vznikl tedy nápad, vyznačit výši vody na soše, která by připomínala povodeň a statečnost lidí, kteří při povodni pomáhali. Sochař Bartoloměj Štěrba z Kozojed zhotovil téměř dva metry vysokou pískovcovou sochu vodníka sedícího na vrbě, který dostal jméno po posledním mlynáři - Vojta.       Na jeho šátku je značka, kam až voda v roce 2002 dosahovala.                                               Každoročně se zde v létě koná Setkání u vodníka Vojty spojené s poslechem trampské hudby.

       Při návštěvě si nezapomeňte pohladit knoflík v uzlu šátku, Vojtěch prý přináší štěstí!

       A nakonec ještě jedna malá vodnická pověst ke stažení zde.
 

 

V popisu a přílohách byly použity pasáže z publikací:

  • I. Bukačová, J. Fák, K. Foud: Severní Plzeňsko I (historicko-turistický průvodce č.6)
  • Z. Brož, J. Sklenář: Putování po řece Berounce od hradu Libštejna k Dolanům